Žít v Boží lásce

537 žije v lásce k BohuPavel se ve svém dopise Římanům rétoricky ptá: „Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Soužení, nebo úzkost, nebo pronásledování, nebo hlad, nebo nahota, nebo nebezpečí, nebo meč?“ (Římanům 8,35).

Opravdu nic nás nemůže odloučit od Kristovy lásky, která se nám zde jasně ukazuje, jak čteme v následujících verších: „Jsem si jist, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani mocnosti, ani mocnosti, ani přítomné, ani věci pojďte, ani vysoký ani nízký, ani žádné jiné stvoření nás nemůže odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Římanům 8,38-39.).

Nemůžeme být odloučeni od lásky Boží, protože On nás vždy miluje. Miluje nás, ať děláme dobře nebo špatně, ať vyhráváme nebo prohráváme, nebo ať jsou časy dobré nebo špatné. Věřte nebo ne, on nás miluje! Poslal svého Syna, Ježíše Krista, aby za nás zemřel. Ježíš Kristus za nás zemřel, když jsme byli ještě hříšníci (Římanům 5,8). Není větší lásky než zemřít pro někoho5,13). Bůh nás tedy miluje. To je jisté. Ať se děje cokoliv, Bůh nás miluje.

Pro nás křesťany je možná důležitější otázkou, zda budeme milovat Boha, když se to stane tvrdým? Nezlobujme se, abychom předpokládali, že křesťané jsou imunní vůči zkouškám a utrpení. V životě jsou špatné věci, ať už jsme svatí nebo hříšníci. Bůh nám nikdy slíbil, že v křesťanském životě nebudou žádné potíže. Milujeme Boha v dobrých časech a ve špatných časech?

Dokonce i naši biblickí předci o tom přemýšleli. Podívejme se na závěry, kterých dosáhli:

Habakuk: Fíkovník nepučí a na vinné révě neporoste. Olivovník nerodí a pole nepřinášejí potravy; Ovce budou vyrvány z kotců a ve stájích nebudou volci. Ale já se budu radovat v Hospodinu a radovat se v Bohu ze svého spasení“ (Habakuk 3,17-18.).

Micha: „Netěš se ze mě, můj nepříteli! I když si lehnu, zase vstanu; a i když sedím ve tmě, Hospodin je mé světlo“ (Mich 7,8).

Job: „A jeho žena mu řekla: Jsi ještě pevný ve své zbožnosti? Zruš Boha a zemři! Ale on jí řekl: Mluvíš jako ženy pošetilé. Dostali jsme od Boha dobro a neměli bychom přijímat i zlo? Při tom všem Job nezhřešil svými rty“ (Job 2,9-10.).

Nejvíc se mi líbí příklad Schadracha, Meschacha a Abed-Nega. Když jim hrozilo, že budou upáleni zaživa, řekli, že věděli, že je Bůh může zachránit. Pokud se však rozhodl to neudělat, pak je to s ní v pořádku. (Daniel 3,16-18). Milovali a chválili Boha bez ohledu na to, jak se rozhodl.

Milovat a chválit Boha není ani tak otázka dobrých či špatných časů, nebo zda vyhrajeme nebo prohrajeme. Je to o jeho lásce a důvěřování mu, ať se stane cokoliv. Koneckonců, to je ten druh lásky, který nám dává! Buďte pevní v Boží lásce.

Barbara Dahlgren