Il Divino the Divine

Jediná mramorová deska byla vyříznuta z lomu v italské Toskánsku v Carrara, vysoká asi 30 metrů a vážící asi 30 tun. Kolosální blok byl přepraven lodí do Florencie, kde byl sochař Agostino di Duccio pověřen, aby z něj vytvořil sochu biblického hrdiny Davida. Sochař začal zhruba vyřezávat nohy a nohy, ale po zjištění nedostatků v mramoru se projektu vzdal jako příliš obtížného. Blok nebyl ponechán bez ošetření po dobu 12 let, než se k němu postavil další sochař Antonio Rossellino. Ale také se mu zdálo příliš obtížné pracovat a vzdal to jako bezcenný předmět. Následné testy ukázaly, že mramor byl průměrné kvality a obsahoval mikroskopické otvory a žíly, které mohly narušit stabilitu kolosální sochy. Částečně znetvořený blok mramoru byl opuštěn a vystaven živlům dalších 25 let, než geniální Michelangelo přijal úkol dokončit práci. Michelangelo dokázal obejít nebo vytesat nedostatky, aby vytvořil to, co je považováno za mistrovské dílo renesančního sochařství.

Pohled Michelangela na sochu byl takový, že se snažil osvobodit postavu zrozenou v jeho hlavě od hranic mramorového bloku. Ale tato socha může nabídnout více, než se na první pohled zdá. Socha David je ve svém vnějším vzhledu uměleckým dílem, ale ve své kompozici má vnitřní nedostatky a nedokonalosti, stejně jako měl biblický David nedostatky i ve své postavě. David v tomto ohledu není sám. Všichni máme v sobě dobré stránky, špatné povahové vlastnosti, silné, slabé a nedokonalé stránky.
Během svého života byl Michelangelo často nazýván „Il Divino“, „Božský“, kvůli jeho talentu a schopnostem. Velikonoce mají poselství od jiného božského, poselství naděje pro nás všechny nyní i v budoucnu: „Bůh prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme byli ještě hříšníci“ (Římanům 5,8).

Můžeš přijít k Bohu takový, jaký jsi, jako hříšník, ne tak, jak bys měl být. Nebudete ztraceni a nebudete odmítnuti. Kvůli vašim individuálním nedokonalostem nebudete odsunuti tak obtížně nebo nebudete vnímáni jako bezcenný předmět. Bůh ví, jak se ve skutečnosti máme, projevil bezpodmínečnou lásku ke každému z nás a všem lidem na světě. Láska zahrnuje odpuštění, nemůžeme činit pokání za to, co jsme udělali v minulosti, ale přestupky lze odpustit. Bůh vidí za našimi chybami, co se s jeho pomocí můžeme stát.

„Toho, který neznal hřích, za nás učinil hříchem, abychom se v něm stali spravedlností, která je před Bohem“ (2. Korinťanům 5,21).

Možná si o tomto nadcházejícím velikonočním svátku můžete odpočinout od svého rušného života a věnovat nějaký čas přemýšlení o skutečném smyslu Velikonoc. Ježíš vysvobodil všechny vaše nedostatky z vašeho života skrze své smíření, abyste mohli stát před Bohem jako jeho mistrovské dílo v jeho spravedlnosti a žít s ním navždy.

Eddie Marsh