Audio
Je to opravdu dokonalé
Ježíš řekl o Písmu skupině židovských vůdců, kteří ho pronásledovali: „Samotné Písmo ukazuje na mě“ (Jan 5,39 NGÜ). O několik let později tuto pravdu potvrdil anděl Páně prohlášením: „Neboť prorocké poselství, které nám dává Duch Boží, je poselství Ježíšovo“ (Zjevení 19,10 NGÜ).
Židovští představitelé bohužel v době Ježíše ignorovali pravdu Písma i totožnost Ježíše jako Syna Božího. Místo toho, náboženské rituály chrámu v Jeruzalémě byly v centru jejich zájmu, protože oni získali jejich vlastní výhody. Ztratili tak pohled na Boha Izraele a nemohli vidět naplnění proroctví v osobě a službě Ježíše, zaslíbeného Mesiáše.
Chrám v Jeruzalémě byl opravdu velkolepý. Židovský historik a učenec Flavius Josephus napsal: „Zářivá bílá mramorová fasáda je zdobena zlatem a je ohromující krásou. Slyšeli Ježíšovo proroctví, že tento slavný chrám, centrum uctívání podle staré smlouvy, bude zcela zničen. Zkáza, která signalizovala Boží plán spásy pro celé lidstvo, bude provedena v pravý čas bez tohoto chrámu. Jaký úžas a jaký šok to v lidech vyvolalo.
Jeruzalémský chrám na Ježíše zjevně nijak zvlášť nezapůsobil, a to z dobrého důvodu. Věděl, že Boží slávu nemůže překonat žádná umělá stavba, jakkoli velká. Ježíš řekl svým učedníkům, že chrám bude nahrazen. Chrám již nesloužil účelu, pro který byl postaven. Ježíš vysvětlil: „Není psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby pro všechny národy? Ale vy jste z něj udělali doupě zlodějů“ (Marek 11,17 NGÜ).
Přečtěte si také, co o tom říká Matoušovo evangelium: „Ježíš vyšel z chrámu a chystal se odejít. Potom k němu přišli jeho učedníci a upozornili ho na nádheru chrámových budov. To vše na vás dělá dojem, že? řekl Ježíš. Ale ujišťuji vás: Tady nezůstane kámen na kameni; všechno bude zničeno“ (Matouš 24,1-2, Lukáš 21,6 NGÜ).
Existovaly dvě události, ve kterých Ježíš předpověděl hrozící zničení Jeruzaléma a chrámu. První událostí byl jeho triumfální vstup do Jeruzaléma, kde lidé položili své oblečení na podlahu před sebou. Bylo to gesto uctívat vysoce postavené osobnosti.
Všimněte si, co říká Lukáš: „Když se Ježíš přiblížil k městu a viděl, že je před sebou leží, plakal pro to a řekl: ‚Kdybys i ty dnes věděl, co ti přinese pokoj! Ale teď je to před vámi skryté, vy to nevidíte. Přichází pro vás čas, kdy vaši nepřátelé kolem vás zvrhnou zeď, oblehnou vás a budou vás obtěžovat ze všech stran. Zničí vás a zničí vaše děti, které ve vás přebývají, a v celém městě nenechají kámen na kameni, protože jste nepoznali čas, kdy se s vámi Bůh setkal“ (Lukáš 19,41-44 NGÜ).
Druhá událost, ve které Ježíš předpověděl zničení Jeruzaléma, nastala, když byl Ježíš veden městem na místo jeho ukřižování. V ulicích přeplněných lidí, jak jeho nepřátelé, tak jeho oddaní. Ježíš prorokoval, co by se stalo městu a chrámu a tváři člověka v důsledku římského zničení.
Přečtěte si prosím, co říká Lukáš: „Za Ježíšem šel velký zástup, včetně mnoha žen, které pro něj naříkaly a plakaly. Ale Ježíš se k nim obrátil a řekl: Ženy jeruzalémské, neplačte nade mnou! Plačte pro sebe a pro své děti! Neboť přichází čas, kdy se bude říkat: šťastné jsou ženy, které jsou neplodné a nikdy neporodily dítě! Tehdy řeknou horám: Padněte na nás! A do hor nás pohřběte“ (Lukáš 2 Kor3,27-30 NGÜ).
Z příběhu víme, že Ježíšovo proroctví se stalo pravdou o 40 letech po jeho oznámení. V roce 66 n. Chr Tam bylo povstání Židů proti Římanům av roce 70 n. Chr, chrámy byly zničeny, velká část Jeruzaléma byla zničena a lidé trpěli hrozně. Všechno se stalo, jak Ježíš předpověděl ve velkém smutku.
Když Ježíš zvolal na kříži: „Je dokonáno“, neměl na mysli pouze dokončení svého smírného díla vykoupení, ale také prohlašoval, že Stará smlouva (izraelský způsob života a uctívání podle Mojžíšova zákona ) splnilo Boží záměr, protože to dalo, splnilo. Ježíšovou smrtí, vzkříšením, nanebevstoupením a sesláním Ducha svatého dokončil Bůh v Kristu a skrze Krista a skrze Ducha svatého dílo smíření celého lidstva se sebou samým. Nyní se děje to, co předpověděl prorok Jeremiáš: „Hle, přichází čas, praví Hospodin, kdy uzavřu novou smlouvu s domem Izraele a s domem Judy, ne jako byla smlouva, kterou jsem uzavřel s jejich Otcové, když jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl z egyptské země, uzavřeli smlouvu, kterou nedodrželi, ačkoli jsem byl jejich pánem, praví Hospodin; ale toto bude smlouva, kterou po tom čase uzavřu s domem Izraele, praví Hospodin: Vložím svůj zákon do jejich srdcí a napíšu ho do jejich mysli, a budou mým lidem a já jim budu Bůh. A nikdo se nebude učit jeden druhého, ani jeden bratr druhý říkat: "Poznej Pána," ale všichni mě budou znát, malí i velcí, praví Pán; neboť jim odpustím jejich nepravost a nikdy si nevzpomenu na jejich hřích“ (Jeremiáš 31,31-34.).
Slovy „Je dokonáno“ Ježíš oznamoval dobrou zprávu o ustanovení nové smlouvy. Staré je pryč, přišlo nové. Hřích byl přibit na kříž a Boží milost k nám přišla skrze Kristův vykupitelský akt smíření, který umožňuje hlubokému působení Ducha svatého obnovit naše srdce a mysl. Tato změna nám umožňuje podílet se na lidské přirozenosti obnovené skrze Ježíše Krista. To, co bylo zaslíbeno a ukázáno ve staré smlouvě, se splnilo skrze Krista v nové smlouvě.
Jak učil apoštol Pavel, Kristus (zosobněná Nová smlouva) pro nás vykonal to, co Mojžíšův zákon (Stará smlouva) splnit nemohl a neměl. „Jaký závěr bychom z toho měli vyvodit? Nežidovští lidé byli bez jakéhokoli úsilí Bohem prohlášeni za spravedlivé. Obdrželi spravedlnost založenou na víře. Na druhé straně Izrael ve všech svých snahách naplnit zákon a tím dosáhnout spravedlnosti nedosáhl cíle, o kterém zákon je. Proč ne? Protože základem, na kterém stavěli, nebyla víra; mysleli si, že dosáhnou cíle vlastním úsilím. Překážkou, na kterou narazili, byl „kamen úrazu“ (Řím 9,30-32 NGÜ).
Farizeové Ježíšovy doby a věřící, kteří pocházeli z judaismu, byli v době apoštola Pavla ovlivněni pýchou a hříchem prostřednictvím svého právního postoje. Předpokládali, že prostřednictvím svého vlastního náboženského úsilí mohou dosáhnout toho, co pro nás může udělat pouze sám Bůh z milosti, v Ježíši a skrze něj. Jejich přístup ke staré smlouvě (spravedlivé práci) byl korupcí způsobenou mocí hříchu. Ve staré smlouvě rozhodně nechyběla milost a víra, ale jak už Bůh věděl, Izrael by se od této milosti odvrátil.
Nová smlouva byla proto od počátku plánována jako naplnění Staré smlouvy. Plnění vykonávané v Ježíšově osobě a skrze jeho službu a skrze Ducha svatého. Zachránil lidstvo před pýchou a silou hříchu a vytvořil novou hloubku vztahů se všemi lidmi po celém světě. Vztah, který vede k věčnému životu v přítomnosti Trojjediného Boha.
Aby se ukázal velký význam toho, co se stalo na kříži Golgoty, krátce poté, co Ježíš prohlásil: „Je dokonáno“, město Jeruzalém otřáslo zemětřesením. Lidská existence se zásadně proměnila, což vedlo k naplnění proroctví o zničení Jeruzaléma a chrámu a nastolení Nové smlouvy:
- Záclona v chrámu, která zabránila přístupu do Svaté díry, se roztrhla od shora dolů.
- Hroby se otevřely. Vyrostlo mnoho mrtvých svatých.
- Ježíš byl diváky rozpoznán jako Syn Boží.
- Stará liga vytvořila prostor pro novou smlouvu.
Když Ježíš vykřikl slova: „Je dokonáno“, oznamoval konec Boží přítomnosti v uměle vytvořeném chrámu, ve „Svatyni svatých“. Pavel ve svých dopisech Korinťanům napsal, že Bůh nyní přebývá v nefyzickém chrámu tvořeném Duchem svatým:
„Nevíte, že jste chrám Boží a že Duch Boží přebývá uprostřed vás? Kdo boří chrám Boží, ničí sám sebe, protože na sebe přináší Boží soud. Neboť chrám Boží je svatý a tím svatým chrámem jste vy“ (1. 3,16-17, 2. Korinťanům 6,16 NGÜ).
Apoštol Pavel to vyjádřil takto: „Pojďte k němu! Je to ten živý kámen, který lidé zavrhli, ale který si Bůh sám vybral a který je v jeho očích nedocenitelný. Nechte se začlenit jako živé kameny do domu, který Bůh staví a naplňuje Jeho Duchem. Ustanovte se ve svatém kněžství, abyste mohli přinášet Bohu oběti, které jsou z Jeho Ducha – oběti, které má rád, protože jsou založeny na díle Ježíše Krista. „Vy jste však vyvolený lid Boží; jste královské kněžstvo, svatý národ, lid patřící jedině jemu, pověřený hlásat jeho velké činy – skutky toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla“ (1. Petr 2,4-5 a 9 NGÜ).
Celý náš čas je navíc vybírán a posvěcen, když žijeme pod Novou smlouvou, což znamená, že skrze Ducha svatého se podílíme na Jeho pokračující službě s Ježíšem. Nezáleží na tom, zda pracujeme v našich zaměstnáních nebo pracujeme ve volném čase, jsme občany nebes, království Boží. Žijeme nový život v Kristu a budeme žít až do své smrti nebo dokud se Ježíš nevrátí.
Drahí, starý řád již neexistuje. V Kristu jsme nové stvoření, povolané Bohem a vybavené Duchem svatým. S Ježíšem jsme na poslání žít a sdílet dobré zprávy. Zapojme se do práce našeho otce! Skrze Ducha svatého v účasti na Ježíšově životě jsme jedno a propojeni.
Joseph Tkach
