Odpuštění: životně důležitý klíč

376 odpuštění životně důležitým klíčemS úmyslem nabídnout jí jen to nejlepší, vzal jsem Tammy (svou ženu) na oběd do Burger Kingu (Your Choice) a potom do Dairy Queen na dezert (Něco jiného). Možná si myslíte, že bych se měl stydět za nóbl používání firemních sloganů, ale jak říká McDonalds: "Miluji to." Teď tě musím požádat o odpuštění (a zvláště Tammy!) a odložit ten hloupý vtip. Odpuštění je klíčem k budování a posilování vztahů, které jsou trvalé a oživující. To platí pro vztahy mezi vedoucími a zaměstnanci, manžely a manželkami a rodiči a dětmi – lidské vztahy všeho druhu.

Odpuštění je také důležitou součástí vztahu, který s námi Bůh má. Bůh, který je láska, přikryl lidstvo přikrývkou odpuštění, kterou na nás bezpodmínečně natáhl (to znamená, že jeho odpuštění dostáváme nezaslouženě a bez návratu). Když přijímáme odpuštění prostřednictvím Ducha Svatého a žijeme v něm, lépe pochopíme, jak slavná a úžasná Boží láska, jak ji projevuje Jeho odpuštění, skutečně je. V rozjímání o Boží lásce k lidstvu David napsal: „Když vidím nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, které jsi připravil, co je člověk, že na něj vzpomínáš, a syn člověka? od něj?" (Žalm 8,4-5). I já mohu jen žasnout, když pomyslím na velkou moc a přebujelou Boží štědrost při stvoření a udržování našeho obrovského vesmíru, který zahrnuje svět, který, jak věděl, smrt jeho syna, místo zdánlivě bezvýznamného a jistě hříšná stvoření jako ty a já, by to vyžadovalo.

V Galatským 2,20 Pavel píše, jak je rád, že Ježíš Kristus, který nás miloval, se za nás vydal. Bohužel tato slavná pravda evangelia je přehlušena „hlukem“ našeho rychle se pohybujícího světa. Pokud si nedáme pozor, můžeme ztratit svou pozornost k tomu, co nám Písmo říká o Boží lásce, která se projevuje v hojném odpuštění. Jednou z nejpůsobivějších lekcí napsaných v Bibli o Boží odpouštějící lásce a Boží milosti je Ježíšovo podobenství o marnotratném synovi. Teolog Henry Nouwen řekl, že se o tom hodně naučil ze studia Rembrandtova obrazu Návrat marnotratného syna. Zobrazuje lítost svéhlavého syna, neopodstatněnou přísnost žárlivosti rozhněvaného bratra a nevyhnutelné láskyplné odpuštění otce, který zastupuje Boha.

Dalším hlubokým příkladem Boží odpouštějící lásky je inscenované podobenství převyprávěné v knize Ozeáš. To, co se stalo Ozeášovi v jeho životě, metaforicky ukazuje Boží bezpodmínečnou lásku a okázalé odpuštění často svéhlavému Izraeli a slouží jako ohromující ukázka Jeho odpuštění uděleného všem lidem. Bůh přikázal Ozeášovi, aby se oženil s prostitutkou jménem Gomer. Někteří věří, že to znamenalo ženu z duchovně cizoložného severního království Izraele. V každém případě to nebylo manželství, které by si člověk normálně přál, protože Gomer opakovaně opouštěla ​​Ozeáše, aby se věnovala životu prostituce. Na jednom místě se říká, že se věří, že Ozeáš koupil Gomer zpět od obchodníků s otroky, ale ona dál utíkala ke svým milencům, kteří jí slíbili materiální zisky. "Poběžím za svými milenci," říká, "kteří mi dají můj chléb a vodu, vlnu a len, olej a nápoj" (Ozeáš 2,7). Navzdory všem Ozeášovým pokusům zabránit jí, pokračovala v hledání hříšného společenství s ostatními.

Velmi se dotýká toho, jak Hosea opakovaně vzal svou nevyspytatelnou ženu. Možná, že se Gomer občas pokusil napravit věci, ale pokud ano, jejich výčitky svědomí byly krátkodobé. Brzy se vrátila do svého cizoložného způsobu života, který utíká po jiných milencích.

Ozeášovo láskyplné a shovívavé jednání s Gomerou ukazuje Boží věrnost nám, i když jsme mu nevěrní. Toto bezpodmínečné odpuštění nezávisí na tom, jak zacházíme s Bohem, ale na tom, kdo Bůh je. Stejně jako Gomer věříme, že můžeme najít mír, když se zapojíme do nových forem otroctví; odmítáme Boží lásku tím, že se snažíme najít vlastní cestu. V jednu chvíli musí Ozeáš Gomer vykoupit hmotnými statky. Bůh, který je láska, zaplatil mnohem větší výkupné – dal svého milovaného Syna Ježíše „jako výkupné za všechny“ (1. Timoteus 2,6). Boží neochvějná, nikdy neutuchající, nikdy nekončící láska „všechno vydrží, všemu věří, ve všechno doufá, všechno vydrží“ (1. Cor. 13,7). Také vše odpouští, protože láska „nepřičítá zlo“ (1. Cor. 13,5).

Někteří, kteří četli Hoseaův příběh, mohou argumentovat, že opakované odpuštění bez výčitek svědomí povzbuzuje pachatele v jeho hříchech - jde tak daleko, že podporuje chování hříšníka. Jiní mohou tvrdit, že opakované odpuštění pokouší viníka, aby si myslel, že zvládne všechno, co chce dělat. Přijetí velkorysého odpuštění však nutně vyžaduje uznání, že člověk potřebuje toto odpuštění - a to je bez ohledu na to, jak často je odpuštění uděleno. Každý, kdo tvrdí, že používá Boží odpuštění k ospravedlnění opakovaného hříchu, nikdy nedostane odpuštění, protože jim chybí vhled, že je zapotřebí odpuštění.

Přehnané použití odpuštění naznačuje spíše odmítnutí než přijetí Boží milosti. Takové obavy nikdy nevedou k radostnému a smířenému vztahu s Bohem. Takové odmítnutí však nevede k tomu, že by Bůh stáhl svou nabídku odpuštění. Bůh nabízí Kristu odpuštění všem lidem, který je bezpodmínečný, bez ohledu na to, kdo jsme nebo co děláme.

Ti, kteří přijali bezpodmínečnou Boží milost (jako marnotratný syn), nepředpokládají toto odpuštění. S vědomím, že je jim bezpodmínečně odpuštěno, jejich odpovědí není domýšlivost nebo odmítnutí, ale spíše úleva a vděčnost, která je vyjádřena touhou oplácet odpuštění laskavostí a láskou. Když je nám odpuštěno, naše mysl je očištěna od bloků, které mezi námi rychle staví zdi, a my pak zažíváme svobodu růst ve vzájemných vztazích. Totéž platí, když bezpodmínečně odpouštíme těm, kteří se proti nám provinili.

Proč bychom měli chtít bezpodmínečně odpouštět ostatním, kteří nám ublížili? Protože to odpovídá tomu, jak nám Bůh odpouští v Kristu. Všimněte si výroků Pavla:

Buďte však k sobě laskaví a srdeční a odpouštějte si navzájem, jako i vám Bůh odpustil v Kristu (Efezským 4,32).

Přitahujte tedy jako Boží vyvolení, jako svatí a milovaní, upřímné milosrdenství, laskavost, pokoru, mírnost, trpělivost; a snášejte se navzájem a odpouštějte si, jestliže si někdo stěžuje na druhého; jako Pán odpustil vám, tak i vy odpouštějte! Ale především čerpá z lásky, která je poutem dokonalosti (Koloským 3,12-14.).

Přijmeme-li a užíváme si bezpodmínečného odpuštění, které nám Bůh dává v Kristu, můžeme skutečně ocenit požehnání, které pochází ze sdílení životodárného, ​​budování vztahů, bezpodmínečného odpuštění druhých ve jménu Krista.

V radosti, jak moc odpuštění požehná mé vztahy.

Joseph Tkach

Präsident
GRACE COMMUNION INTERNATIONAL


pdfOdpuštění: životně důležitý klíč k dobrým vztahům