Naše skutečná hodnota

Svým životem, smrtí a vzkříšením dal Ježíš lidstvu hodnotu daleko přesahující cokoli, co jsme si kdy mohli zasloužit, zasloužit nebo dokonce představit. Jak řekl apoštol Pavel: „Ano, považuji to všechno za ztrátu ve srovnání s nesmírným poznáním Krista Ježíše, mého Pána. Kvůli němu jsem všechny tyto věci ztratil a pokládám je za špínu, abych získal Krista“ (Filipským 3,8). Pavel věděl, že živý, hluboký vztah s Bohem skrze Krista má nekonečnou – nedocenitelnou – hodnotu ve srovnání s čímkoli, co by kdy mohla nabídnout prázdná studna. K tomuto závěru dospěl úvahou o svém vlastním duchovním dědictví a nepochybně si připomněl slova Žalmu 8: „Co je člověk, že na něj vzpomínáš, a syn člověka, že se o něj staráš?“ (žalm 8,5).

Přemýšleli jste někdy, proč Bůh přišel v Ježíšově osobě jako on? Nemohl přijít s nebeskými hostiteli, kteří mohli prokázat svou moc a slávu? Nemohl přijít jako mluvící zvíře nebo jako superhrdina z komiksu Marvel? Ale jak víme, Ježíš přišel v nejkratším způsobu - jako bezmocné dítě. Jeho plán měl být zabit hrozným způsobem. Nemohu, ale být povzbuzován, když si myslím o úžasné pravdě, že nás nepotřebuje, ale přišel stejně. Nemáme nic, co bychom mu mohli dát kromě cti, lásky a vděčnosti.

Protože nás Bůh nepotřebuje, vzniká otázka naší hodnoty. Z čistě materiálního hlediska jsme relativně bezcenné. Hodnota chemikálií, které tvoří naše tělo, je o francích 140. Pokud bychom měli prodat kostní dřeň, naši DNA a orgány našeho těla, cena by mohla vzrůst na několik milionů franků. Tato cena však není téměř srovnatelná s naší skutečnou hodnotou. Jako noví tvorové v Ježíši jsme neocenitelní. Ježíš je zdrojem této hodnoty - hodnota života žitého ve vztahu k Bohu. Trojjediný Bůh nás povolal do existence z ničeho, abychom mohli s Ním věčně žít v dokonalém, posvátném a milujícím vztahu. Tento vztah je jednota a společenství, ve kterém svobodně a ochotně přijímáme vše, co nám Bůh dává. Na oplátku mu svěřujeme všechno, co jsme a máme.

Křesťanští myslitelé v průběhu věků vyjadřovali slávu tohoto milostného vztahu mnoha různými způsoby. Augustin řekl: „Udělal jsi nás svými vlastními. Naše srdce je neklidné, dokud nespočine v tobě." Francouzský vědec a filozof Blaise Pascal řekl: „V srdci každé lidské bytosti je prázdnota, kterou může vyplnit pouze Bůh sám“. CS Lewis řekl: „Nikdo, kdo zažil radost z poznání Boha, by ji nikdy nechtěl vyměnit za všechno štěstí světa.“ Řekl také, že my lidé jsme byli stvořeni k „toužení po Bohu“.

Bůh stvořil všechno (včetně nás lidí), protože „Bůh je láska“, jak to řekl apoštol Jan (1. Johannes 4,8). Boží láska je nejvyšší skutečností – základem veškeré stvořené reality. Jeho láska má nekonečně velkou hodnotu a je to jeho vykupující a proměňující láska, kterou nám přináší a která tvoří naši skutečnou hodnotu.

Nikdy neztrácíme ze zřetele realitu Boží lásky k nám. Když jsme v bolestech, ať už fyzických nebo emocionálních, měli bychom si pamatovat, že Bůh nás miluje a vezme veškerou bolest od svého plánu. Když máme smutek, ztrátu a smutek, měli bychom si pamatovat, že Bůh nás miluje a jednoho dne otře všechny slzy.

Když byly moje děti malé, zeptaly se mě, proč je miluji. Moje odpověď nebyla, že to byly krásné děti, které byly hezké (jaké byly a stále jsou). Nebylo to tak, že by byli vynikající studenti (což byla pravda). Místo toho moje odpověď zněla: "Miluji tě, protože jsi moje děti!" Jde k jádru toho, proč nás Bůh miluje: "Patříme jemu a to nás činí cennějšími, než si vůbec dokážeme představit." Na to bychom nikdy neměli zapomenout!

Radujme se nad naší pravou hodnotou jako milovaný Boží.

Joseph Tkach

Präsident
GRACE COMMUNION INTERNATIONAL