Naše pravá identita

222 je naše pravá identitaV dnešní době se často stává, že si musíte udělat jméno, abyste byli smysluplní a důležití pro ostatní i pro sebe. Zdá se, jako by lidé neukojitelně hledali identitu a smysl. Ale již Ježíš řekl: „Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; a kdo ztratí svůj život pro mě, nalezne jej“ (Matouš 10:39). Jako církev jsme se z této pravdy poučili. Od roku 2009 se nazýváme Grace Communion International a tento název odkazuje na naši pravou identitu, která je založena v Ježíši a ne v nás. Pojďme se na tento název podívat blíže a zjistit, co skrývá.

Milost

Milost je první slovo v našem jménu, protože nejlépe popisuje naši individuální a kolektivní cestu k Bohu v Ježíši Kristu skrze Ducha svatého. „Spíše věříme, že milostí Pána Ježíše Krista budeme spaseni, stejně jako oni“ (Skutky 15:11). Jsme „bez zásluhy ospravedlněni jeho milostí skrze vykoupení v Kristu Ježíši“ (Římanům 3:24). Pouze milostí nám Bůh (skrze Krista) umožňuje podílet se na jeho vlastní spravedlnosti. Bible nás důsledně učí, že poselství víry je poselstvím o Boží milosti (viz Skutky 14:3; 20:24; 20:32).

Základem Božího vztahu s člověkem byla vždy milost a pravda. Zatímco zákon byl výrazem těchto hodnot, Boží milost sama o sobě našla plný projev skrze Ježíše Krista. Boží milostí jsme spaseni pouze Ježíšem Kristem a ne dodržováním zákona. Zákon, kterým je každý člověk zatracen, není pro nás posledním Božím slovem. Jeho posledním slovem pro nás je Ježíš. Je dokonalým a osobním zjevením Boží milosti a pravdy, kterou svobodně dal lidstvu.
Naše odsouzení podle zákona je oprávněné a spravedlivé. Nezískáváme legitimní chování ze sebe, neboť Bůh není vězněm svých vlastních zákonů a zákonů. Bůh v nás jedná podle Boží vůle v božské svobodě.

Jeho vůle je definována milostí a vykoupením. Apoštol Pavel píše: „Nezavrhuji milost Boží; neboť je-li spravedlnost ze zákona, Kristus zemřel nadarmo“ (Galatským 2:21). Pavel popisuje Boží milost jako jedinou alternativu, kterou nechce zahodit. Milost není věc, kterou je třeba vážit, měřit a vyjednávat. Milost je živá Boží dobrota, skrze kterou jde a proměňuje lidské srdce a mysl.

Pavel ve svém dopise církvi v Římě píše, že jediné, čeho se snažíme dosáhnout vlastním úsilím, je mzda za hřích, kterou je smrt sama.To je špatná zpráva. Existuje však také jeden zvlášť dobrý, protože „darem Božím je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Římanům 6:24). Ježíš je milost Boží. On je Boží spása daná zdarma pro všechny lidi.

Společenství

Společenstvo je druhé slovo v našem jménu, protože máme pravý vztah k Otci skrze Syna ve společenství s Duchem svatým. V Kristu máme skutečné společenství s Bohem a mezi sebou. James Torrance to vyjádřil takto: „Trojjediný Bůh vytváří společenství takovým způsobem, že jsme skuteční lidé, pouze pokud jsme našli svou identitu ve společenství s ním a dalšími lidmi.“ 

Otec, Syn a Duch svatý jsou v dokonalém společenství a Ježíš se modlil, aby jeho učedníci sdíleli tento vztah a aby jej odráželi ve světě (Jan 14:20; 17:23). Apoštol Jan popisuje toto společenství jako hluboce zakořeněné v lásce. Jan popisuje tuto hlubokou lásku jako věčné společenství s Otcem, Synem a Duchem svatým. Skutečný vztah znamená žít ve společenství s Kristem v lásce Otce skrze Ducha svatého (1. Jan 4:8).

Často se říká, že být křesťanem je osobní vztah s Ježíšem. Bible používá k popisu tohoto vztahu několik analogií. Jedna mluví o vztahu pána ke svému otrokovi. Z toho vyplývá, že bychom měli ctít a následovat našeho Pána, Ježíše Krista. Ježíš dále řekl svým následovníkům: „Už neříkám, že jste služebníci; neboť služebník neví, co jeho pán dělá. Ale řekl jsem vám, že jste přátelé; neboť všechno, co jsem slyšel od svého Otce, jsem vám oznámil“ (Jan 15:15). Jiný obraz hovoří o vztahu mezi otcem a jeho dětmi (Jan 1:12-13). Dokonce i obraz ženicha a jeho nevěsty, nalezený již ve Starém zákoně, používá Ježíš (Matouš 9:15) a Pavel píše o vztahu mezi manželem a manželkou (Efezským 5). List Židům dokonce říká, že my jako křesťané jsme bratři a sestry Ježíše (Židům 2:11). Všechny tyto obrazy (otrok, přítel, dítě, manžel, sestra, bratr) obsahují myšlenku hlubokého, pozitivního, osobního společenství mezi sebou. Ale to všechno jsou jen obrázky. Náš Trojjediný Bůh je zdrojem a pravdou tohoto vztahu a společenství. Je to společenství, které s námi velkoryse sdílí ve své laskavosti.

Ježíš se modlil, abychom s ním byli navždy a radovali se z této dobroty (Jan 17:24). V této modlitbě nás pozval, abychom žili jako součást společenství mezi sebou a s Otcem. Když Ježíš vystoupil do nebe, vzal nás, své přátele, do společenství s Otcem a Duchem svatým. Pavel říká, že skrze Ducha svatého existuje způsob, jak sedíme vedle Krista a jsme v přítomnosti Otce (Efezským 2:6). Toto společenství s Bohem můžeme zažít již nyní, i když plnost tohoto vztahu bude viditelná teprve tehdy, až se Kristus vrátí a ustanoví svou vládu. Proto je společenství nezbytnou součástí našeho náboženského společenství. Naše identita, nyní a navždy, je založena v Kristu a ve společenství, které s námi Bůh sdílí jako Otec, Syn a Duch svatý.

mezinárodní (mezinárodní)

Mezinárodní je třetí slovo v našem jménu, protože naše církev je velmi mezinárodní společenství. Oslovujeme lidi napříč různými kulturními, jazykovými a národními hranicemi - oslovujeme lidi na celém světě. I když jsme statisticky malou komunitou, existují komunity v každém americkém státě, stejně jako Kanada, Mexiko, Karibik, Jižní Amerika, Evropa, Asie, Austrálie, Afrika a tichomořské ostrovy. Máme více než 50.000 členů ve více než 70 zemích, které nalezly domovy ve více než 900 komunitách.

Bůh nás v tomto mezinárodním společenství spojil. Je to požehnání, že jsme dostatečně velcí na to, abychom spolupracovali a přesto dost malé na to, abychom byli osobně osobní. V naší komunitě se přátelství neustále budují napříč národními a kulturními hranicemi, které se dnes často dělí, budují a živí náš svět. To je jistě znamení Boží milosti!

Jako církev je pro nás důležité žít a předávat evangelium, které Bůh vložil do našich srdcí. Dokonce i zažít bohatství Boží milosti a lásky nás motivuje k tomu, abychom předávali dobré zprávy ostatním lidem. Chceme, aby ostatní lidé vstoupili do vztahu s Ježíšem Kristem a podíleli se na této radosti. Nemůžeme zachovávat tajemství evangelia, protože chceme, aby všichni na světě zažívali Boží milost a stávali se součástí trojjediné komunity. To je poselství, které nám Bůh dal, abychom se mohli podělit se světem.

Joseph Tkach