štědrost

179 velkorysostŠťastný nový rok! Doufám, že jste spolu se svými blízkými měli požehnanou dovolenou. Teď, když je vánoční sezóna za námi a my jsme opět v kanceláři v novém roce v práci, mám, jak je to obvyklé v takových případech, vyměňován s našimi zaměstnanci za strávené prázdniny. Mluvili jsme o rodinných tradicích a skutečnosti, že starší generace nás mohou často naučit něco o vděčnosti. V rozhovoru zaměstnanec zmínil inspirativní příběh.

Začalo to u jejích prarodičů, kteří jsou velmi štědří lidé. Ale víc než to je zajímá, aby to, co dávají, bylo sdíleno co nejširší. Nechtějí nutně být známí tím, že dávají velké dárky; prostě chtějí, aby se jejich štědrost předávala dál. Velký význam přikládají tomu, že dáte, ne jen zastavíte na jedné stanici. Dávají přednost tomu, abyste se rozvětvili a začali žít svým vlastním životem a množili se. Chtějí také dávat tvořivým způsobem, a tak zvažují, jak využít dary, které jim Bůh dal.

Rodina tohoto přítele dělá toto: Na každý Den díkůvzdání dávají babička a dědeček každému ze svých dětí a vnoučat malou částku dvacet nebo třicet dolarů. Poté požádají členy rodiny, aby tyto peníze použili k tomu, aby jimi požehnali někomu jinému, jako druh výplaty. A pak se o Vánocích znovu sejdou jako rodina a vymění si nápady. Během obvyklých oslav také rádi poslouchají, jak každý člen rodiny využil dar od svých prarodičů k požehnání ostatním. Je pozoruhodné, jak se relativně malé množství peněz může proměnit v tolik požehnání.

Vnoučata jsou motivována ke štědrosti díky štědrosti, která jim byla vzorem. Člen rodiny často něco přidá k dané sumě před jejím předáním. Opravdu se baví a berou to jako určitý druh soutěže o to, kdo by mohl toto požehnání šířit nejširší. Jeden rok kreativní člen rodiny použil peníze na nákup chleba a dalšího jídla, aby mohl hladovým lidem na několik týdnů poskytovat sendviče.

Tato nádherná rodinná tradice mi připomíná Ježíšovo podobenství o talentech, které nám byly svěřeny. Každý služebník dostal od svého pána jinou částku: „jednomu dal pět talentů stříbra, jinému dva talenty a dalšímu jeden talent“ a každý byl pověřen správou toho, co mu bylo dáno (Matouš 25:15 ). V podobenství jsou služebníci požádáni, aby udělali víc, než jen přijali požehnání. Jsou požádáni, aby své finanční dary použili k tomu, aby sloužili zájmům svého pána. Sluhovi, který pohřbil své stříbro, byl jeho podíl odebrán, protože se jej nepokusil zvětšit (Matouš 25:28). Toto podobenství samozřejmě není o investování moudrosti. Je to o požehnání druhým tím, co nám bylo dáno, bez ohledu na to, co to je nebo kolik můžeme dát. Ježíš chválí vdovu, která mohla dát jen pár haléřů (Lukáš 21:1-4), protože dala štědře z toho, co měla. Pro Boha není důležitá velikost daru, ale spíše naše ochota použít zdroje, které nám dal, k udělování požehnání.

Rodina, o které jsem vám řekl, se snaží rozmnožit, co může dát, v některých ohledech jsou jako Pán v Ježíšově podobenství. Prarodiče nechávají části toho, co chtějí předat, těm, kterým důvěřují a rádi je používají podle vlastního uvážení. Pravděpodobně by tyto milé lidi zarmoutilo, stejně jako zarmoutilo pána z podobenství, když uslyšel, že jejich vnoučata nechali peníze v obálce a nedbali na velkorysost a prostou prosbu svých prarodičů. Místo toho tato rodina ráda vymýšlí nové kreativní způsoby, jak předávat požehnání prarodičů, do kterých byli zahrnuti.

Tato vícegenerační mise je úžasná, protože ukazuje mnoho různých způsobů, jak můžeme druhým žehnat. Začít toho moc nezabere. V dalším Ježíšově podobenství, v Podobenství o rozsévači, je nám ukázáno, co je tak skvělého na „dobré půdě“ – ti, kdo skutečně přijímají Ježíšova slova, jsou ti, kteří přinášejí ovoce „sto, šedesát nebo třicetkrát víc, než co zaseli“ (Matouš 13:8). Boží království je stále rostoucí rodina. Díky sdílení našich požehnání, nikoli jejich hromaděním pro sebe, se můžeme podílet na Božím přivítání ve světě.

V této době novoročních předsevzetí bych vás chtěl požádat, abyste se mnou zvážili, kde můžeme zasadit naše semínka štědrosti. Ve kterých oblastech našeho života bychom mohli sklízet hojná požehnání tím, že bychom se o to, co máme, podělili s někým jiným? Stejně jako tato rodina bychom udělali dobře, kdybychom dali z toho, co máme, těm, o kterých víme, že to využijí pro dobro.

Věříme, že semeno vyséváme do dobré půdy, kde bude mít největší dopad. Děkujeme, že jste jedním z těch, kteří dávají tak štědře a radostně, aby ostatní mohli poznat Boha, který nás všechny miluje. Jednou z našich základních hodnot ve WKG/GCI je být dobrými hospodáři, aby co nejvíce lidí poznalo jméno a osobu Ježíše Krista.

S vděčností a láskou

Joseph Tkach
Prezident GRACE COMMUNION INTERNATIONAL