Audio
Proč Bůh způsobuje, že trpí křesťané?
Jako služebníci Ježíše Krista jsme často žádáni, abychom utěšovali lidi, když procházejí různými druhy utrpení. V dobách utrpení jsme požádáni, abychom darovali jídlo, přístřeší nebo oblečení. Ale v dobách utrpení, kromě žádání o fyzickou pomoc, jsme někdy požádáni, abychom vysvětlili, proč Bůh umožňuje křesťanům trpět. Na tuto otázku je obtížné odpovědět, zejména pokud je žádána v době fyzické, emocionální nebo finanční tísně. Někdy je otázka položena tak, aby byl zpochybňován Boží charakter.
Obraz trpících křesťanů v industrializované západní kultuře je často velmi odlišný od obrazu trpících křesťanů v chudším ekonomickém regionu světa. Jaké by mělo být naše očekávání z hlediska utrpení jako křesťanů? Někteří křesťané se učí, že jakmile se stanou křesťany, už by neměli trpět ve svém životě. Učí se, že utrpení je způsobeno křesťany prostřednictvím nedostatku víry.
Židům 11 je často nazývána kapitola víry. V něm jsou někteří lidé chváleni za svou důvěřivou víru. Mezi lidmi uvedenými v Hebrejcům 11 jsou ti v nouzi, kteří byli pronásledováni, týráni, mučeni, biti a zabíjeni (Židům 11: 35–38). Je jasné, že jejich utrpení nebylo způsobeno nedostatkem důvěry, protože jsou uvedeni v kapitole „Víra“.
Utrpení je důsledkem hříchu. Ale ne každé utrpení je přímým důsledkem hříchu v křesťanském životě. Během své pozemské služby Ježíš narazil na muže, který se narodil slepý. Učedníci požádali Ježíše, aby identifikoval zdroj hříchu, který způsobil, že se muž narodil slepý. Učedníci věřili, že jelikož se muž narodil slepý, utrpení bylo způsobeno hříchem muže nebo možná hříchem jeho rodičů. Když byl Ježíš požádán, aby identifikoval hřích, který způsobil slepotu, odpověděl: Nezhřešil ani tento, ani jeho rodiče; ale v něm se mají zjevit skutky Boží“ (Jan. 9,1-4). Někdy Bůh připouští utrpení v životech křesťanů jako příležitost představit evangelium Ježíše Krista.
Křesťané, kteří žili v prvním století, rozhodně neočekávali křesťanský život bez utrpení. Apoštol Petr napsal svým bratřím a sestrám v Kristu následující (1. 4,12-16): Milovaní, nenech se odcizit zkouškou, která mezi vámi vznikla, jako by se vám stalo něco divného; ale pokud máte účast na utrpení Kristově, radujte se, abyste se také mohli radovat ze zjevení jeho slávy. Blahoslavení jste, když jste haněni pro jméno Kristovo! Nebo Duch slávy [Duch] Boží spočívá na vás; u nich se rouhá, ale u vás je oslavováno. Nikdo z vás by proto neměl trpět jako vrah nebo zloděj nebo zločinec nebo proto, že se mícháte do podivných věcí; Pokud ale trpí jako křesťan, neměl by se stydět, ale měl by v této věci oslavovat Boha!
Utrpení by nemělo být neočekávané v křesťanském životě
Bůh ne vždy odstraňuje utrpení z našich životů. Apoštol Pavel trpěl bolestí. Třikrát požádal Boha, aby mu toto utrpení vzal. Ale Bůh neodstranil utrpení, protože utrpení bylo nástrojem, který Bůh použil, aby připravil apoštola Pavla na jeho službu (2 Kor. 1 Kor2,7-10). Bůh ne vždy odstraňuje naše utrpení, ale víme, že Bůh nás skrze naše utrpení utěšuje a posiluje (Filipským 4:13).
Někdy jen Bůh zná důvod našeho utrpení. Bůh má záměr s naším utrpením, ať už nám svůj záměr zjeví nebo ne. Víme, že Bůh používá naše utrpení k našemu dobru a slávě (Řím. 8,28). Jako Boží služebníci nejsme schopni odpovědět na otázku, proč Bůh připouští utrpení v každé konkrétní situaci, ale víme, že Bůh je vznešený a má naprostou kontrolu nad všemi situacemi (Dan. 4,25). A tento Bůh je motivován láskou, protože Bůh je láska (1.Jan. 4,16).
Víme, že Bůh nás miluje bezpodmínečnou láskou (1 Jan. 4,19) a že Bůh se nás nikdy nevzdává a neopouští (Žd 13,5b). Když sloužíme našim trpícím bratrům a sestrám, můžeme jim projevit autentický soucit a podporu tím, že se o ně budeme starat v jejich zkouškách. Apoštol Pavel připomněl korintské církvi, aby se v dobách utrpení navzájem utěšovali.
Napsal (2 Kor. 1,3-7): Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy, který nás utěšuje v každé naší tísni, abychom my mohli utěšit ty, kdo jsou ve vší tísni, skrze útěchu se kterými jsme my sami utěšováni Bohem. Neboť jako se na nás hojně vylévá utrpení Kristovo, tak i naše útěcha hojně proudí skrze Krista.
Máme-li utrpení, je to pro vaše pohodlí a spásu, která se ukáže jako účinná, v neustálém umrtvování stejných utrpení, která i my trpíme; jestliže jsme potěšeni, je to pro vaše pohodlí a pro vaši spásu; a naše naděje pro vás je jistá, protože víme, že stejně jako vy se podílíte na utrpení, tak i v pohodlí.
Žalmy jsou dobrým zdrojem pro každého, kdo trpí; protože vyjadřují smutek, frustraci a otázky ohledně našich zkoušek. Jak ukazují žalmy, nevidíme příčinu utrpení, ale známe zdroj útěchy. Zdrojem útěchy ve všem utrpení je Ježíš Kristus, náš Pán. Kéž nás náš Pán posiluje, když sloužíme trpícím lidem. Hledejme všichni útěchu v našem Pánu Ježíši Kristu v dobách utrpení a zůstaňme v něm až do dne, kdy natrvalo odstraní veškeré utrpení z vesmíru (Zjevení 21,4).
David Larry
