Srdce jako on

Předpokládejme, že Ježíš na jeden den zaujme vaše místo! Probudí se ve vaší posteli, vklouzne do vašich bot, bydlí ve vašem domě, přebírá váš rozvrh. Váš šéf bude jeho šéfem, vaše matka bude jeho matkou, vaše bolest bude jeho bolestí! Až na jednu výjimku se ve vašem životě nic nemění. Vaše zdraví se nemění. Okolnosti se nemění. Váš rozvrh zůstává stejný. Vaše problémy nejsou vyřešeny. Dochází pouze k jediné změně. Ježíš, přijatý na jeden den a jednu noc, vede váš život svým srdcem. Vaše srdce dostane den volna a váš život je veden srdcem Kristovým. Jeho priority určují, co děláte. Vaše rozhodnutí jsou utvářena jeho touhami. Jeho láska řídí vaše chování.

Jaký člověk bys pak byl? Všimli by si ostatní změny? Její rodina – všimla by si něčeho nového? Všimli by si vaši kolegové v práci rozdílu? A ti méně šťastní? Zacházeli byste s nimi stejně? Její kamarádi? Objevili by více radosti? A vaši nepřátelé? Přijali by více milosrdenství z Kristova srdce než z vašeho?

a ty? Jak by jsi se cítil? Měla by tato změna vliv na úroveň vašeho stresu? Vaše výkyvy nálad? Tvoje nálada? Spalo by se vám lépe? Chtěli byste jiný pohled na západ slunce? K smrti? O daních? Možná potřebujete méně aspirinu nebo sedativ? A jak byste reagovali na dopravní zácpy? Bál byste se stále stejných věcí? Nebo byste spíše dělali to, co právě teď děláte?

Udělali byste stále to, co jste plánovali dělat příštích dvacet čtyři hodin? Zastavte se na chvíli a přehodnoťte svůj rozvrh. Závazky. schůzky. výlety. Události. Změnilo by se něco, kdyby Ježíš převzal tvé srdce? Odpovězte na tyto otázky. Představte si, jak Ježíš vede váš život. Pak budete vědět, co Bůh chce. Bůh chce, aby smýšleli a jednali jako Ježíš Kristus: „Buďte mezi sebou takoví smýšlení podle společenství Krista Ježíše“ (Filipským 2,5).

Boží plán pro vás není nic menšího než nové srdce. Kdybyste byli autem, Bůh by požadoval nadvládu nad vaším motorem. Pokud byste byli počítačem, nárokoval by si vlastnictví softwaru a operačního systému. Kdybyste byli letadlo, seděl by na sedadle pilota. Ale ty jsi člověk, a proto chce Bůh změnit tvé srdce. „Oblečte si nového člověka, kterého Bůh stvořil ke svému obrazu, žijícího spravedlivě a svatě podle pravdy Boží“ (Efezským 4,23-24). Bůh chce, abyste byli jako Ježíš. Chce, abyste měli srdce jako Jeho.

Teď jdu do rizika. Shrnout velké pravdy do krátkého prohlášení je nebezpečné, ale pokusím se. Kdyby bylo možné vyjádřit Boží touhu po každém z nás jednou nebo dvěma větami, možná by se to dalo říci takto: Bůh tě miluje takového, jaký jsi, ale nechce tě opustit takového, jaký jsi. Chce, abyste se stali jako Ježíš.

Bůh tě miluje takového, jaký jsi. Pokud si myslíte, že by vás miloval víc, kdyby byla vaše víra silnější, jste na omylu. Pokud si myslíte, že jeho láska by byla hlubší, kdyby vaše myšlenky byly hlubší, také se mýlíte. Nezaměňujte Boží lásku s láskou lidskou. Láska lidí se často zvyšuje v závislosti na jejich výkonu a klesá, když dělají chyby – Boží láska ne. Miluje tě ve tvém současném stavu. Boží láska nikdy nekončí. Nikdy. I když ho zavrhneme, nevšímáme si ho, odmítáme ho, pohrdáme jím a neposloucháme ho. On se nemění. Naše nepravosti nemohou snížit jeho lásku. Naše čest nemůže učinit Jeho lásku větší. Naše víra si to nezaslouží o nic víc, než o tom může pochybovat naše hloupost. Bůh nás nemiluje o nic méně, když se nám nedaří, a o nic víc, když se nám to daří. Boží láska nikdy nekončí.

Bůh tě miluje takového, jaký jsi, ale nechce tě opustit takového, jaký jsi. Když byla moje dcera Jenna malá, často jsem ji vodil do parku poblíž našeho bytu. Jednoho dne, když si hrála na pískovišti, přišel prodavač zmrzliny. Koupil jsem jí zmrzlinu a chtěl jsem jí ji dát. Pak jsem viděl, že má ústa plná písku. Miloval jsem ji s pískem v puse? S největší pravdepodobnosti. Byla méně z mé dcery s pískem v puse? Samozřejmě že ne. Nechal bych ji nechat si písek v puse? Rozhodně ne. Miloval jsem ji v jejím současném stavu, ale nechtěl jsem ji v tomto stavu nechat. Odnesl jsem ji k fontáně a vypláchl jí ústa. Proč? Protože ji miluji.

Bůh pro nás dělá totéž. Drží nás nad vodní fontánou. Vyplivněte špínu, nabádá nás. Mám pro tebe něco lepšího. A tak nás očišťuje od špíny: od nemravnosti, nepoctivosti, předsudků, hořkosti, chamtivosti. Proces čištění nás téměř nebaví; někdy volíme i špínu a proti ledu. Můžu jíst špínu, když chci! prohlašujeme vzdorně. To je správně. Ale řežeme se do masa. Bůh má lepší nabídku. Chce, abychom byli jako Ježíš.
Není to dobrá zpráva? Nejste zaseknutí ve své současné přirozenosti. Nejste odsouzeni ke špatné náladě. Jsou proměnlivé. I když ve vašem životě nebyl jediný den bez obav, nemusíte se po zbytek života otužovat. A pokud jste se narodili jako pokrytci, nemusíte jako takový zemřít.
Jak jsme přišli na myšlenku, že se nemůžeme změnit? Odkud se berou výroky jako: Je v mé povaze dělat si starosti nebo: Vždy budu pesimista. To jsem jen já, správně: naštval jsem se. Není to moje chyba, že reaguji takto? kdo to říká? Kdybychom o svém těle řekli: „To, že mám zlomenou nohu, je v mé povaze. Nemohu to změnit." Samozřejmě že ne. Když naše tělo funguje špatně, hledáme pomoc. Neměli bychom totéž udělat se svým srdcem? Neměli bychom hledat pomoc pro naši nevrlou povahu? Nemůžeme hledat léčbu pro naše mluvení zabrané do sebe sama? Samozřejmě můžeme, Ježíš může změnit naše srdce. Chce, abychom měli srdce jako On. Dokážete si představit lepší nabídku?

od Maxe Lucada

Tento text byl převzat z knihy „Když Bůh změní tvůj život“ od Maxe Lucada, kterou vydalo nakladatelství SCM Hänssler ©2013. Max Lucado je dlouholetý pastor Oak Hills Church v San Antoniu v Texasu. Použito se svolením.

Další články o srdci:

Nové srdce   Naše srdce – dopis od Krista