Slavný chrám

slavný chrámU příležitosti dokončení jeruzalémského chrámu se král Šalomoun postavil před Hospodinův oltář v přítomnosti celého izraelského shromáždění, rozpřáhl ruce k nebi a řekl: „Pane, Bože Izraele, není žádného boha jako ty, buď nahoře na nebi, nebo dole na zemi „Ty, který dodržuješ smlouvu a prokazuješ milosrdenství svým služebníkům, kteří před tebou jdou celým srdcem“ (1. Kings 8,22-23

Vrcholným bodem v dějinách Izraele bylo, když se království rozšířilo za krále Davida a za Šalomouna zavládl mír. Chrám, jehož stavba trvala sedm let, byla impozantní stavbou. Ale v roce 586 př.n.l. To bylo zničeno v roce př.nl. Později, když Ježíš navštívil další chrám, zvolal: „Zničte tento chrám a ve třech dnech jej postavím“ (Jan 2,19). Ježíš mluvil o sobě, což otevřelo zajímavé paralely:

  • V chrámu byli kněží, kteří vykonávali bohoslužbu. Dnes je Ježíš naším veleknězem: „Neboť je dosvědčeno: ‚Ty jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova‘“ (Židům 7,17).
  • Zatímco chrám obsahoval svatyni svatých, Ježíš je ten pravý svatý: „Neboť i my jsme museli mít takového velekněze, svatého, nevinného, ​​neposkvrněného, ​​odděleného od hříšníků a vyššího než nebesa“ (Židům 7,26).
  • Chrám zachoval kamenné desky smlouvy mezi Bohem a lidmi, ale Ježíš je prostředníkem nové a lepší smlouvy: „A proto je také prostředníkem nové smlouvy, která svou smrtí, která byla za vykoupení z přestoupení podle první smlouvy dostávají ti, kdo jsou povoláni, zaslíbené věčné dědictví“ (Žid 9,15).
  • V chrámu bylo přinášeno bezpočet obětí za hříchy, zatímco Ježíš jednou přinesl dokonalou oběť (sám sebe): „Podle této vůle jsme jednou provždy posvěceni obětí těla Ježíše Krista“ (Židům 10,10).

Ježíš je nejen naším duchovním chrámem, veleknězem a dokonalou obětí, ale také prostředníkem nové smlouvy.
Bible nás také učí, že každý z nás je chrámem Ducha svatého: „Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý lid, národ do svého vlastnictví, abyste hlásali požehnání toho, kdo povolal ty ze tmy do jeho podivuhodného světla“ (1. Petr 2,9).

Všichni křesťané, kteří přijali Ježíšovu oběť, jsou v něm svatí: "Nevíte, že jste Boží chrám a že ve vás přebývá Duch Boží?" (1. Korinťanům 3,16).

I když si uvědomujeme své vlastní slabosti, Ježíš za nás zemřel, když jsme byli ještě ztraceni v hříších: „Ale Bůh, bohatý na milosrdenství, učinil velikou láskou, kterou nás miloval, i když jsme byli mrtví, v hříchu. živi s Kristem – milostí jste spaseni“ (Efezským 2,4-5.).

Byli jsme s ním vzkříšeni a nyní sedíme duchovně v nebi s Kristem Ježíšem: „S ním nás vzkřísil a ustanovil nás s ním v nebi v Kristu Ježíši“ (Efezským 2,4-6.).

Každý by měl uznat tuto pravdu: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3,16).
Jakkoli byl Šalamounův chrám působivý, nelze jej srovnávat s krásou a jedinečností každého člověka. Uvědomte si, jakou hodnotu máte v Božích očích. Toto poznání vám dává naději a důvěru, protože jste jedineční a Bohem milovaní.

od Anthonyho Dadyho


Další články o chrámu:

Pravá církev   Žije Bůh na zemi?