Bible

651 bibleKnihy, dopisy a apokryfy

Slovo Bible pochází z řečtiny a znamená knihy (biblia). „Kniha knih“ se dělí na Starý a Nový zákon. Evangelické vydání se skládá z 39 spisů ve Starém zákoně a 27 spisů v Novém zákoně a také z 11 pozdních spisů Starého zákona – tzv. apokryfů.

Jednotlivé knihy jsou povahově velmi rozdílné, liší se rozsahem i zaměřením obsahu a stylistických vyobrazení. Některé fungují spíše jako historické knihy, některé jako učebnice, jako básnické a prorocké psaní, jako zákoník nebo jako dopis.

Obsah Starého zákona

Loděnice Právní knihy obsahuje pět Mojžíšových knih a vypráví příběh izraelského lidu od jeho počátků po osvobození z otroctví v Egyptě. Ostatní knihy Starého zákona pojednávají o dobytí Izraelitů v Kanaánu, izraelských a judských království, vyhnanství Izraelitů a nakonec o jejich návratu z babylonského exilu. Písně, texty a přísloví najdete v SZ i v knihách proroků.

Loděnice Historické knihy zasvětit se historii Izraele od vstupu do zaslíbené země přes vyhnání až po návrat z babylonského exilu.

Loděnice Učebnice a básnické knihy zprostředkovat moudrost, znalosti a zkušenosti, které byly zapsány do stručných hesel a výroků nebo dokonce v lyrické kvalitě.

V Knihy proroků je o událostech a procesech té doby, ve kterých proroci rozpoznávají Boží jednání a připomínají jim odpovídající způsob jednání a života pro lidi. Tato poselství, která byla vytvořena prostřednictvím vizí a božských inspirací, byla zapsána samotnými proroky nebo jejich učedníky a zaznamenávána pro další generace.

Přehled obsahu Starého zákona

Knihy zákona, pět knih Mojžíšových:

  • 1. Kniha Mojžíšova (Genesis)
  • 2. Kniha Mojžíšova (Exodus)
  • 3. Kniha Mojžíšova (Leviticus)
  • 4. Kniha Mojžíšova (čísla)
  • 5. Kniha Mojžíšova (Deuteronomium)

Historické knihy:

  • Kniha Joshua
  • Kniha soudců
  • Kniha Ruth
  • Das 1. Kniha Samuelova
  • Das 2. Kniha Samuelova
  • Das 1. Kniha králů
  • Das 2. Kniha králů
  • Knihy kronik (1. a 2. Časová osa)
  • Kniha Ezra
  • Kniha Nehemjášova
  • Kniha Ester

Učebnice a básnické knihy:

  • Kniha Job
  • Žalmy
  • Šalomounova přísloví
  • Šalamounův kazatel
  • Šalamounova píseň

Prorocké knihy:

  • Izaiáš
  • Jeremiáš
  • Nářky
  • Ezekiel (Ezekiel)
  • Daniel
  • Ozeáš
  • Joel
  • Amos
  • Abdiáš
  • Jona
  • Micah
  • Nahum
  • Habakukové
  • Zefaniah
  • Ageus
  • Zachariáš
  • Malachi

Obsah Nového zákona

Nový zákon popisuje, co Ježíšův život a smrt znamená pro svět.

Loděnice Historické knihy se čtyřmi evangeliemi a Skutky apoštolů hovoří o Ježíši Kristu, jeho službě, jeho smrti a vzkříšení. Kniha Skutků je o šíření křesťanství v Římské říši a o prvních křesťanských komunitách.

Loděnice Písmena byly pravděpodobně napsány do křesťanských komunit různými apoštoly. Největší sbírkou je třináct dopisů apoštola Pavla.

V Zjevení Johannesa jde o apokalypsu, prorockou reprezentaci konce světa, spojenou s nadějí na nové nebe a novou zemi.

Přehled obsahu Nového zákona

Historické knihy

  • Evangelia

Matouši

Markus

Lukas

Johannes

  • Skutky apoštolů

 Písmena

  • Pavlův dopis Římanům
  • Der 1. a 2. List od Pavla Korinťanům
  • Pavlův dopis Galaťanům
  • Pavlův dopis Efezanům
  • Pavlův dopis Filipanům
  • Pavlův dopis Kolosanům
  • Der 1. Pavlův dopis Soluňským
  • Der 2. Pavlův dopis Soluňským
  • Der 1. a 2. List Pavla Timoteovi a Titovi (pastorační listy)
  • Pavlův dopis Philemonovi
  • Der 1. Dopis od Petra
  • Der 2. Dopis od Petra
  • Der 1. Dopis od Johannese
  • Der 2. a 3. Dopis od Johannese
  • Dopis Hebrejcům
  • Dopis od Jamese
  • Dopis od Judy

Prorocká kniha

  • Zjevení Jana (Apokalypsa)

Pozdní spisy / apokryfy Starého zákona

Katolická a protestantská biblická vydání se liší ve Starém zákoně. Katolická verze obsahuje několik dalších knih:

  • Judit
  • Tobit
  • 1. a 2. Kniha Makabejských
  • moudrost
  • Ježíši Sirachu
  • Baruch
  • Přírůstky do knihy Ester
  • Přírůstky do knihy Daniel
  • Manasseova modlitba

Starý kostel vzal za základ řecké vydání, takzvanou Septuagintu. Obsahoval více knih než tradiční hebrejské vydání z Jeruzaléma.

Martin Luther naopak pro svůj překlad použil hebrejské vydání, které tak neobsahovalo odpovídající knihy Septuaginty. Do svého překladu přidal písma jako „apokryfy“ (doslova: skryté, tajné).

Zdroj: Německá biblická společnost http://www.die-bibel.de