Příběh o prostoru a čase

684 historie prostoru a časuDne 12. V dubnu 1961 se svět zastavil a pohlédl na Rusko: Jurij Gagarin by měl být prvním člověkem ve vesmíru, řekl bych proto, že Izrael porazil Rusko ve vesmírných závodech. Abychom pochopili toto šílené tvrzení, musíme se vrátit v čase asi o 2000 let. Nachází se zde městečko Betlém, které v té době hrozilo přetečením poutníků. Vyčerpaný manžel na všech místech neúspěšně hledal místo na přespání pro sebe a svou ženu. Po dlouhém hledání dovolil přátelský majitel penzionu Josefovi a jeho těžce těhotné manželce přespat ve stáji vedle zvířat. Té noci se jim narodil syn Ježíš. Jednou ročně o Vánocích si svět připomíná tuto velkou událost – nikoli narození prvního astronauta, ale narození toho, kdo zachrání celé lidstvo.

Narození Ježíše je jen jednou z mnoha oslav, které se každý rok slaví, a děje se tak ze všech špatných důvodů. Zdobí se stromečky, staví se miniaturní jesličky, děti oblečené v prostěradlech představují slavnostní událost v betlémové hře a Bůh je na několik dní uznáván za to, kým skutečně je. Poté bude dekorace bezpečně zabalena, aby mohla být příští rok opět vyvezena, ale společně s touto velkou horou předmětů se vyčistí i naše myšlenky na Boha. Dle mého názoru se to děje jen proto, že nedokážeme pochopit význam vtělení Ježíše – Bůh se stává celým člověkem a zároveň je celým Bohem.

V první kapitole Janova evangelia je řečeno, že Kristus, který přebýval mezi lidmi, je tím, kdo stvořil celý vesmír v celé jeho nepochopitelné kráse. Hvězdy, které každou noc září na obloze a jsou od nás vzdálené mnoho světelných let, stvořil on. Zářící slunce, ve správné vzdálenosti od nás, aby nám poskytlo dostatek tepla k udržení naší planety v dokonalé rovnováze, tam umístilo přesně ve správné vzdálenosti. Nádherný západ slunce, nad kterým žasneme na dlouhé procházce po pláži, báječně vytvořil právě on. Každou písničku, kterou ptáci cvrlikají, složil on. Přesto se vzdal veškeré své tvůrčí slávy a moci a přebýval uprostřed svého vlastního stvoření: «Ten, kdo byl v božské podobě, nepovažoval za loupež být rovný Bohu, ale zbavil se a přijal podobu služebníka, stal se člověkem stejným a uznávaným jako lidská bytost podle vzhledu. Ponížil se a stal se poslušným až k smrti, až k smrti na kříži » (Filipským 2:6-8).

Celý Bůh a celý člověk

Sám Bůh se narodil jako bezmocné miminko zcela závislé na péči svých pozemských rodičů. Byl kojen na matčině hrudi, naučil se chodit, upadl a narazil si koleno, měl puchýře na rukou, když pracoval se svým pěstounem, plakal nad opuštěností lidí, byl pokoušen jako my a klaněl se nejvyššímu mučení ; byl bit, popliván a zabit na kříži. Je Bohem a zároveň celým člověkem. Skutečnou tragédií je, že mnoho lidí věří, že Bůh byl mezi lidmi a žil s nimi dobrých třicet let. Mnozí věří, že se poté vrátil na své původní místo a z velké dálky odtud sledoval, jak se vyvíjí drama lidstva. Ale není tomu tak!

Až budeme letos znovu slavit Vánoce, chci se s vámi podělit o opravdu dobrou zprávu: Bůh vás tak miluje, že se nejen stal člověkem a zjevil se nám a zůstal s námi po tři desetiletí, ale zachoval si svou lidskost a nyní sedí po pravici Boha Otce, aby se nás zastal. Když Kristus vystoupil do nebe, byl prvním člověkem ve vesmíru! „Jeden je Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a člověkem, totiž člověk Kristus Ježíš“ (1. Timoteus 2,5).

Mediátor musí být zcela nezávislý. Kdyby se Ježíš vrátil do svého předchozího božského stavu, jak by mohl být prostředníkem pro nás lidi? Ježíš si zachoval své lidství a kdo je lepším prostředníkem mezi Bohem a člověkem než sám Kristus – ten, který je celý Bůh a přesto celý člověk? Nejenže si zachoval svou lidskost, ale dokonce na sebe vzal naše životy a díky tomu můžeme žít v něm a on v nás.

Proč Bůh vykonal tento největší ze všech zázraků? Proč vstoupil do prostoru a času a do vlastního stvoření? Udělal to proto, aby nás, až vystoupí na nebesa, mohl vzít s sebou a abychom s ním mohli sedět po Boží pravici. Do nebe tedy nevystoupil jen Ježíš Kristus, ale také každý z nás, kdo přijal Ježíše jako svého Spasitele. Omlouvám se, Juri Gagarine.

Když si budete letos připomínat narození Ježíše Krista, pamatujte, že Bůh by vás nikdy nenechal ve staré, zaprášené místnosti a vzpomněl si na vás pouze jednou ročně v den vašich narozenin. Udržuje svou lidskost jako neustálý slib a závazek vůči vám. Nikdy tě neopustil a nikdy neopustí. Nejen, že zůstal člověkem, on dokonce přijal váš život a žije ve vás a skrze vás. Držte se této úžasné pravdy a užívejte si tento úžasný zázrak. Ztělesnění Boží lásky, Bohočlověk, Ježíš Kristus, Emmanuel je s vámi nyní a navždy.

Tim Maguire